Archiv novinek
16.01.2012 | Stavebních zakázek od státu loni v Česku dál ubývalo
Praha 15. ledna (ČTK) - Objem stavebních zakázek přidělovaných státem a veřejnou správou nepřestal klesat ani v roce 2011. Hodnota veřejných stavebních soutěží se loni meziročně snížila zhruba o tři procenta na 118,6 miliardy korun, sdělila ČTK inženýrská a poradenská společnost ÚRS Praha, která stavební zakázky dlouhodobě sleduje.
Hodnota zakázek na pozemní stavby, tedy na bytové domy a občanskou infrastrukturu, se loni propadla o 22,5 procenta na 36,1 miliardy korun. V případě inženýrských staveb zadal stát a veřejná správa zakázky za 82,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 9,1 procenta. "Růst vykázaly hlavně zakázky na vodohospodářské stavby spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí," řekl ČTK ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc.
Největší loňskou veřejnou zakázkou byl ve stavebnictví tendr na přestavbu čističky odpadních vod v Praze v hodnotě 7,5 miliardy korun. Celkově stát a veřejná správa v roce 2011 vypsaly sedm soutěží, jejichž hodnota překročila miliardu korun.
Nejvíc veřejných stavebních zakázek loni získala Skanska. Samostatně vyhrála tendry za 7,2 miliardy, ve sdružení s dalšími firmami potom získala zakázky za dalších 2,3 miliardy. Druhou nejúspěšnější firmou v soutěžích o státní stavební zakázky byl Metrostav, třetí Eurovia CS.
Základním zdrojem pro analýzu ÚRS Praha jsou údaje zveřejňované v Informačním systému o veřejných zakázkách ministerstva pro místní rozvoj.
České stavebnictví loni v listopadu podle nedávno zveřejněných čísel Českého statistického úřadu meziročně zpomalilo pokles na 2,3 procenta po říjnovém propadu o osm procent.
Vývoj veřejných stavebních zakázek v ČR (v mil. Kč):
| Směr výstavby | Rok 2011 | Rok 2010 | Rok 2009 | Rok 2008 |
| POZEMNÍ STAVBY | 36.053 | 46.519 | 53.380 | 47.686 |
| Z toho: Občanská infrastruktura | 32.761 | 41.142 | 48.416 | 43.884 |
| Bytové stavby | 3292 | 5377 | 4964 | 3802 |
| INŽENÝRSKÉ STAVBY | 82.557 | 75.664 | 140.631 | 160.622 |
| Z toho: Dopravní infrastruktura | 27.559 | 23.721 | 97.502 | 116.014 |
| Technická infrastruktura | 54.998 | 51.932 | 43.129 | 44.607 |
| CELKEM | 118.610 | 122.173 | 194.011 | 208.308 |
Zdroj: ÚRS Praha
12.01.2012 | Vláda povolila využít nevyčerpané peníze ze Zelené úsporám letos
Praha 11. ledna (ČTK) - Vláda dnes vyhověla žádosti ministerstva životního prostředí o účetní navýšení výdajového limitu pro dotace Zelená úsporám na letošní rok o 1,2 miliardy korun. Ministr Tomáš Chalupa (ODS) ČTK řekl, že díky aktivitě žadatelů koncem loňského roku se podařilo loni vyčerpat víc peněz, než úřad původně čekal, a to o 600 milionů korun. Ministerstvo tak nemuselo žádat o přesun větší částky. Poslední data ministerstvo získalo v úterý.
Ministerstvo chce do systému zapojit také české prostředky ve výši 400 až 500 milionů korun, aby byly k 31. prosinci plně vyčerpány všechny prostředky na účtu. Státní fond životního prostředí totiž počítá s tím, že někteří žadatelé v Zelené úsporám budou vracet peníze zpět nebo budou žádat o odstoupení od smluv, protože nestihnou zateplení do prosince provést. Státní fond životního prostředí proto chce mít rozpracováno žádostí víc, aby tyto projekty mohl vyměnit za ty, které ke konci prosince budou připraveny k vyúčtování bez problémů. K zúčtování a vyplacení zbytku budou požity peníze vybrané fondem na likvidaci autovraků. Administrace žádostí by tak byla prodloužena až do roku 2013, žádné nové už ale úřad přijímat nebude.
Zhruba 20 miliard korun určených k zateplování domů musí Česko vyčerpat do konce letošního roku. Celkem zatím Státní fond životního prostředí vyplatil víc než polovinu žadatelů, a to celkem 10,6 miliardy korun. "Dnes se vláda shodla, že by ministerstvo financí s první úpravou rozpočtu, která bude, provedlo úpravu výdajového limitu," uvedl Chalupa. Dodal, že fyzicky peníze na účtu jsou. Odhad rozdílu mezi tím, kolik na účtu je peněz, a celkovými požadavky o podporou se dokonce ze záporných čísel v loňském roce dostal do kladných. V současné době přebytek činí 129 milionů korun, použity budou případně na zatím zablokované projekty zateplení veřejných budov.
"Máme vyplaceno přes 50.000 žadatelů, jsem přesvědčen, že za půl roku se nám podařilo program rozpohybovat. Jsme v mírném plusu, na všechny, kteří splnili podmínky, se dostane. Jsem optimista, že se dostane i na ty nejlepší z projektů veřejných budov, a zároveň pro ně chystáme výzvu z operačního programu Životního prostředí. Podařilo se zrychlit řízení," shrnul ministr.
Loni bylo podle zprávy určené pro jednání vlády sice na program určeno 9,8 miliardy korun, vyplaceno bylo nakonec 8,6 miliardy korun. Zbylých 1,2 miliardy bude z dnešního rozhodnutí vlády převedeno do roku letošního. Celkem tak letos bude moct fond na Zelenou úsporám vydat 8,4 miliardy korun.
Prodej emisních jednotek podle kjótského protokolu má přísná pravidla. Prodejci musejí výnosy využít pouze pro projekty na snižování emisí skleníkových plynů, jako jsou například opatření na úsporu energie. Česko své kredity prodalo především Japonsku a Světové bance.
Právo prodat emisní jednotky získalo Česko díky tomu, že od roku 1990 snížilo své emise skleníkových plynů o čtvrtinu, přičemž v kjótském protokolu se zavázalo k osmiprocentnímu snížení. Nevyužité právo vypouštět škodlivé emise proto mohla ČR ve formě emisních kreditů prodat ostatním státům nebo firmám. Obchodovat se může s volnými jednotkami do letošního roku, kdy vyprší platnost kjótského protokolu. Emisní jednotka představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého v období 2008 až 2012.
11.01.2012 | Neprůhledné zakázky jsou podle stavařů rizikem pro stavebnictví
Praha 10. ledna (ČTK) - Neprůhledné veřejné zakázky můžou ještě více prohloubit propad tuzemské stavební výroby, uvedli dnes ve společném prohlášení Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Odborový svaz Stavba. Cesta k nápravě podle svazů vede přes rychlé schválení zákona o veřejných zakázkách.
Zhruba polovina zakázek ve stavebnictví pochází z veřejného sektoru. Podle SPS i odborů proto převládá o odvětví obrázek jako o potenciálně korupčním prostředí. "Svazy proto apelují na všechny zadavatele veřejných zakázek, aby se striktně drželi zákonných norem a nevytvářeli prostor ke spekulacím o možném nečestném jednání. Veřejné zakázky by měly být vždy zadávány transparentně, aby bylo kdykoli možné prověřit jejich bezproblémový průběh," uvedly dnes stavařské organizace.
Jedním z nástrojů, jak podle stavařů zabránit možné korupci, je rychlé schválení novely zákona o veřejných zakázkách. "Svazy požadují, aby do doby účinnosti novely zákona nebyly veřejné zakázky, zejména z oboru dopravních staveb, zadávány mimořádným způsobem, ale vždy řádným výběrovým řízením a v duchu novely zákona," stojí v prohlášení.
Novela zákona o veřejných zakázkách například ruší losování nebo snižuje limity pro zakázky malého rozsahu. U významných zakázek budou svou vlastnickou strukturu předkládat i subdodavatelé, kteří se na zakázce podílejí z více než pěti procent. Návrh normy již schválila sněmovna, nyní má novelu projednat Senát.
"Není to reakce na nějaké konkrétní případy, ale na obecně negativní obraz stavebnictví," řekla ČTK k prohlášení mluvčí SPS Alena Čechová.
České stavebnictví loni v listopadu podle nedávno zveřejněných čísel Českého statistického úřadu meziročně zpomalilo pokles na 2,3 procenta po říjnovém propadu o osm procent.
10.01.2012 | Česku hrozí, že bude muset vrátit 1,7 miliardy na zateplování
Praha 9. ledna (ČTK) - Česku hrozí, že nestihne vyčerpat všechny prostředky programu Zelená úsporám, bude proto ke konci letošního roku muset z 19,5 miliard korun určených na zateplování domů zhruba desetinu vrátit. Ze zprávy o hospodaření programu financovaného z prodeje volných emisních kreditů vyplývá, že ke konci prosince bylo v programu spuštěném v dubnu 2009 proplaceno zhruba deset miliard korun, z toho osm loni, což je míň, než se čekalo. Zlepšit bilanci má navýšení výdajového limitu pro letošek o 2,2 miliardy.
Podle náměstka ministra životního prostředí Jakuba Kulíška ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podnikly nezbytné kroky, aby Česko nemuselo nevyčerpané prostředky vracet. Řešením je navýšení výdajového limitu o 2,2 miliardy. "Těmito penězi SFŽP historicky disponuje. Jejich vyplácení je však podmíněno výší limitu, který stanovuje MF v rámci státního rozpočtu na rok 2012. Jde tedy o umožnění vyplácení těchto finančních prostředků, které má SFŽP k dispozici na svém účtu, a nejedná se o požadavek rezortu životního prostředí na navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu," uvedl Kulíšek v tiskové zprávě.
Loni bylo podle zprávy určené pro středeční jednání vlády sice na program určeno 9,8 miliardy korun, SFŽP je ale všechny nemohl využít, protože žadatelé pomaleji dokládali, že zateplení provedli. Lze předpokládat, že objem nedotčených prostředků z účtu programu do konce letošního roku naroste na 1,7 miliardy, konstatuje zpráva, kterou má ČTK k dispozici.
Podle smluv s kupci kreditů, mezi které patří zejména Japonsko a Světová banka, mají být všechny peníze do konce roku 2012 dočerpány, jinak státu hrozí vedle navrácení téměř dvou miliard i další finanční sankce.
Letos má fond povoleny výdaje na Zelenou úsporám ve výši 7,2 miliardy korun, což k vyčerpání celých 19,5 miliard nestačí. Správce programu nemůže schvalovat další žádosti, protože omezený výdajový limit mu nedává prostor k jejich proplacení. K dispozici jsou přitom tři až čtyři tisíce žádostí. Jako řešení navrhuje ministerstvo životního prostředí navýšit co nejdříve výdajový limit fondu pro Zelenou úsporám, a to o 2,2 miliardy korun.
Aby byly plně dočerpány všechny prostředky na účtu, je podle zprávy nezbytné do systému zapojit národní prostředky ve výši 400 až 500 milionů korun pro zásobník projektů financovaných z národních zdrojů. Zásobník má na konci roku sloužit k výměně nekvalitních projektů financovaných z prostředků získaných prodejem emisních kreditů. Fond totiž počítá s tím, že někteří žadatelé v Zelené úsporám budou vracet peníze zpět, nebo budou žádat o odstoupení od smluv, protože nestihnou zateplení provést.
Na proplácení žádostí z národních zdrojů by měly sloužit peníze vybrané fondem na likvidaci autovraků. V případě výplaty dotací z vlastních zdrojů by mohla být administrace žádostí prodloužena až do roku 2013.
Navýšení limitu přitakal už v listopadu sněmovní výbor pro životní prostředí. Ministerstvo v předkládací zprávě operuje i s tím, že ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) loni v srpnu při jednání o rozpočtu "vyjádřil ochotu vrátit se k požadavku navýšení výdajového limitu o 2,2 miliardy v souvislosti se zajištěním Zelené úsporám".
Prodej emisních jednotek podle kjótského protokolu má přísná pravidla. Prodejci musejí výnosy využít pouze pro projekty na snižování emisí skleníkových plynů, jako jsou například opatření na úsporu energie.
Právo prodat emisní jednotky získalo Česko díky tomu, že od roku 1990 snížilo své emise skleníkových plynů o čtvrtinu, přičemž v kjótském protokolu se zavázalo k osmiprocentnímu snížení. Nevyužité právo vypouštět škodlivé emise proto mohla ČR ve formě emisních kreditů prodat ostatním státům nebo firmám. Obchodovat se může s volnými jednotkami do letošního roku, kdy vyprší platnost kjótského protokolu. Emisní jednotka představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého v období 2008 až 2012.
01.01.2012 | PF 2012
19.12.2011 | iDnes: V čele Státního fondu rozvoje bydlení bude Radim Koliba
Praha 16. prosince (ČTK) - Novým ředitelem Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) bude od Nového roku Radim Koliba. Do funkce ho jmenoval ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, uvedl dnes server iDnes. Koliba před nástupem Jankovského v roce 2010 působil na ministerstvu pro místní rozvoj jako náměstek bývalého ministra Rostislava Vondrušky. Poté se stal ředitelem zoologické zahrady v Hodoníně.
V čele fondu bydlení byl od září přechodně náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Funkci vykonával poté, co z pozice ředitele na vlastní žádost odešel Ľubomír Vais.
SFRB ze zákona shromažduje finanční prostředky určené na podporu bydlení, podporuje soukromé a obecní investice do výstavby bytů, oprav a modernizace bytů a výstavby technické infrastruktury. Fond dále rozděluje peníze určené na podporu bydlení a sjednává smlouvy s bankami, obcemi i s jednotlivými příjemci podpory. SFRB rovněž rozděluje příspěvky z fondů Evropské unie podle schválených projektů se zabezpečeným kofinancováním.
Sněmovna tento týden schválila rozpočet SFRB na příští rok. Celkem 300 milionů korun bude mít fond v roce 2012 na poskytování nízkoúročených úvěrů podporujících výstavbu nájemních bytů hlavně pro sociálně ohrožené skupiny, jako jsou například senioři. Na obnovu bytů poškozených případnými povodněmi je určeno 20 milionů korun. Sto milionů je určeno mladým lidem na pořízení bydlení.
Ze státního rozpočtu by fond neměl dostat žádnou dotaci. Splátky z poskytnutých úvěrů by mu měly vynést 705 milionů korun, úroky z těchto úvěrů 147 milionů korun.
16.12.2011 | MŽP chce na zateplení veřejných budov poslat 2,5 miliardy korun
Praha 15. prosince (ČTK) - Alespoň částečně chce ministerstvo životního prostředí v příštím roce vyhovět poptávce po dotacích do zateplování veřejných budov. Z programu Zelená úsporám letos ministr Tomáš Chalupa (ODS) se souhlasem vlády vyškrtl projekty na zateplení veřejných budov za celkem čtyři miliardy. V příštím roce proto ministerstvo plánuje nabídnout na zateplení veřejných budov 2,5 miliardy z evropského operačního programu Životní prostředí.
Zateplování patří mezi nejžádanější dotační tituly, řekl dnes novinářům Chalupův první náměstek Jakub Kulíšek. Podle ředitelky Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Radky Bučilové budou letos odmítnutí žadatelé ze Zelené úsporám příští rok moct využít k získání dotace na veřejnou budovu dříve vyplněné formuláře. Kritéria budou ale o něco přísnější kvůli novým pravidlům EU. Informace zájemci získají na webu fondu.
Program Zelená úsporám je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podpora se poskytuje formou nenárokové dotace. Financován je program z příjmů z prodeje emisních kreditů, které dosáhly 19 miliard korun. K vyhovění všem žádostem o dotace, které se sešly do uzavření programu v minulém roce, bylo však třeba o osm miliard korun víc. Ministerstvo proto vyškrtlo projekty na zateplení veřejných budov za zmíněné čtyři miliardy a do programu přesunulo například i nevyužité peníze na likvidaci autovraků.
Ministr Chalupa při dnešních interpelacích ve sněmovně řekl, že všech asi 79.000 soukromých žádostí podaných v programu Zelená úsporám je zúřadovaných. Podmínky nesplnilo 2600 žádostí. Za posledních deset měsíců bylo vyplaceno 8,4 miliardy korun, což je čtyřikrát více než v uplynulých dvou letech dohromady, řekl ministr. Letos se podle něho nepodaří vyčerpat asi 1,7 miliardy korun, budou přesunuty do příštího roku.
"Jsme schopni pokrýt všechny soukromé žádosti," uvedl Chalupa. Nyní je podle něho program v plusu 113 milionů korun, částka se ale stále mění. Pokud peníze zbudou, chce je ministr použít na nejlepší veřejné projekty.
Zpět do financování programu se mají vrátit podle ministerstva i dotace, u kterých kontrola prokáže, že byly využity v rozporu se smlouvou. Celkem má do konce příštího roku SFŽP zkontrolovat 4000 projektů. Zatím komise uzavřely kontrolu 764 míst, dalších 29 kontrol zahájily. Dotaci z tohoto počtu zkontrolovaných žadatelů musel vrátit jeden.
23.11.2011 | Paneláky stojí v ČR přes půl století, rostly hlavně od 70. let
Praha 22. listopadu (ČTK) - Základní informace o panelových domech v České republice (dnes v centru Havlíčkova Brodu začíná první demolice paneláku z urbanistických důvodů):
- První pokusy s panelovými domy se datují už do 40. let, za skutečného předchůdce všech dalších paneláků je ale považován dům, který vyrostl v roce 1953 v Praze - Ďáblicích. Nájemníci v něm ale začali bydlet až o dva roky později, i kvůli prvotním obavám statiků o bezpečnost budovy.
- Zpočátku byly panelové domy stavěny v "lidském měřítku", důkazem může být kromě ďáblického domu například jedno z prvních panelových sídlišť Na Zelené lišce na pražské Pankráci (1954 až 1955) nebo obytné bloky pocházející ze stejné doby, které stojí ve Zlíně či Ostrově na Karlovarsku.
- Panelová výstavba přinesla v socialistickém Československu poměrně rychlé řešení bytové krize, ovšem za cenu často nízké kvality domů, ale i rezignace na jakékoli urbanistické řešení, a to zejména v posledních dekádách. Paneláky například zaplavily i historická centra některých měst, k odstrašujícím příkladům patří středočeský Benešov.
- Do roku 1990 se v ČR postavilo přibližně 62.500 panelových domů. Více než polovina z nich vznikla v 70. letech, jen mezi lety 1971 a 1980 se postavilo na 33.000 paneláků. V panelových domech je téměř 1,2 milionu bytů, což je více než čtvrtina všech bytů (včetně těch v rodinných domech) v ČR.
- Za největší české sídliště je považováno pražské Jižní Město, které vyrostlo právě v době rozmachu paneláků v 70. a 80. letech. Dnes na něm žije přibližně 83.000 lidí, tedy více, než mají některá krajská města (Zlín, Jihlava nebo Karlovy Vary). Podle odhadů žije v panelových domech přibližně třetina obyvatel ČR.
- V posledních 20 letech se panelové domy dočkaly masivních investic do oprav, které mimo jiné prodloužily jejich životnost. Ta původní se liší podle typu konstrukce, neměla ale přesáhnout 40 let, rekonstrukce ji ale nejméně zdvojnásobují. Na druhou stranu ale vesměs chybí ucelenější dohled na vnější vzhled opravených paneláků, a tak se některé domy z uniformní šedivosti převlékají do divokých barevných kombinací.
- Vzhledem k rozšíření panelových domů, které díky nižší ceně i dostupnému občanskému vybavení často fungují například jako startovací bydlení pro mladé rodiny, se jich dosud v ČR zbouralo jen minimum. Hovoří se o jednom domě v Sokolově, který vzal zasvé kvůli rozšíření chemičky, a pak o známém "vybydleném" paneláku v Chanově, který mostecká radnice nechala zbourat v roce 2002.
- Mnoho panelových domů naproti tomu po roce 1989 zbourali na území někdejší Německé demokratické republiky. Po odchodu značné části někdejších východních Němců na Západ tam totiž zely stovky tisíc bytů prázdnotou. Odhaduje se, že dosud zmizely v Německu panelové domy s více než 300.000 byty.
21.11.2011 | Prodejci stavebnin očekávají příští rok další pokles poptávky
Praha 20. listopadu (ČTK) - Tuzemští výrobci a prodejci stavebnin většinou očekávají, že trh se stavebními materiály bude příští rok podobně jako letos dál klesat. Ubývá větších staveb, lidé se soustředí spíše jen na malé rekonstrukce. Vyplývá to z názorů podnikatelů v oblasti stavebnin, které ČTK oslovila.
"Poptávka po stavebních materiálech na trhu je klesající, kopíruje situaci celého stavebního sektoru," řekl ČTK mluvčí společnosti Saint-Gobain Building Distribution CZ Jakub Benda. Některým firmám se daří udržet prodeje alespoň na úrovni loňského roku, čelí ale proti předchozímu období novým potížím. "Rozdíl je v tom, že dnes zákazníci poptávají více prodejců a tím samozřejmě klesají ceny zboží, ale i marže prodejců," sdělil jednatel společnosti Stavimat ze Slaného Jan Isop.
Někteří z prodejců stavebnin uvádí, že zákazníků mají více, ti ovšem odebírají menší množství materiálu. "Kamionové odběry se mění na paletové," poznamenal předseda představenstva společnosti Stavimex Praha Petr Měchura. Podobnou zkušenost má i firma Unibrick z Nepomuku na Plzeňsku. "Je zde patrné šetření konečných zákazníků, kteří kupují levnější produkty, a ze sortimentu pouze to, co nezbytně nutně pro své bydlení potřebují. Dochází tak k poklesu prodeje například plotů z betonových tvarovek, kde zákazníci nákup zřejmě odkládají na finančně pro ně příznivější období," uvedl jednatel společnosti Petr Brož.
Poptávka po stavebninách přitom příliš neožila ani kvůli plánovanému zvýšení snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) od roku 2012. "Jen velmi malé procento koncových spotřebitelů se rozhoduje pro nákup stavebních materiálů pod vidinou úspory na DPH. Nepřipadá jim to důležité. Většinou realizují drobné stavby," řekl ČTK generální ředitel společnosti KB-Blok systém Martin Konečný.
Výraznou změnu trendu distributoři stavebnin nečekají ani v roce 2012. "Určitě zažijeme opět pokles poptávky, potenciál růstu prodejců stavebních materiálů zde je pouze na úkor snížení tržního podílu konkurence. Tento stav trvá již od roku 2009 a zlepšení do konce příštího roku neočekáváme," uvedl mluvčí Saint-Gobain Building Distribution CZ Benda.
V letošním třetím čtvrtletí tuzemská stavební výroba podle Českého statistického úřadu klesla meziročně o 8,4 procenta. Produkce pozemního stavitelství se snížila o 5,3 procenta, inženýrské stavitelství kleslo o 14,6 procenta.
10.11.2011 | ČSÚ: Stavebnictví v září zpomalilo propad na 6,7 procenta
Praha 7. listopadu (ČTK) - Tuzemské stavebnictví v září meziročně zpomalilo pokles na 6,7 procenta po srpnovém propadu o 7,7 procenta. Počet zahájených bytů v září stoupl o 2,4 procenta, počet dokončených bytů naopak meziročně klesl o 41,5 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Stavební produkce očištěná od sezonních vlivů byla v září meziměsíčně vyšší o 0,3 procenta. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 7,3 procenta a produkce inženýrského stavitelství se snížila o 5,5 procenta. Stavební produkce od počátku roku do konce září klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 14,9 procenta.
Počet zahájených bytů v září vzrostl na 2494 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech se zvýšil o 10,4 procenta, v bytových domech poklesl o 5,7 procenta.
Počet dokončených bytů v září meziročně poklesl na 1968 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech se snížil o 14,7 procenta. V bytových domech klesl počet dokončených bytů o 73,9 procenta, což bylo částečně zapříčiněno vysokou srovnávací základnou září 2010.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v září meziročně snížil o 7,7 procenta. Průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 3,4 procenta a činila 28.485 korun.
Počet vydaných stavebních povolení se v září meziročně zvýšil o 4,4 procenta, stavební úřady jich vydaly 9456. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 26,9 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesla o 15,9 procenta. "Orientační hodnota klesla především na nové výstavbě," uvedl ČSÚ.
Stavební produkce podle údajů Eurostatu v srpnu 2011 v zemích evropské sedmadvacítky meziročně vzrostla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 0,6 procenta. Pozemní stavitelství se snížilo o 0,1 procenta a inženýrské stavitelství vzrostlo o 3,2 procenta.
