Nejčastější závady panelových domů
Panelové domy byly v době své realizace postaveny na tehdy platné technické a materiálové platformě, která v průběhu let přestala vyhovovat. Její nedostatky se postupně projevovaly. Ty zásadní lze shrnout do několika skupin:
- trvanlivost a koroze betonu
- trvanlivost betonu
- chemické degradační procesy v betonu
- destrukce povrchu betonu (karbonatace)
- netěsnosti střechy, zatékání
- pronikání vlhkosti do obvodového pláště
- nedostatečné tepelné vlastnosti konstrukcí obvodového pláště
- koroze klempířských prvků a zábradlí balkónů a lodžií
- zatékání do konstrukcí balkónů a lodžií
- poruchy styků a spojů obvodového pláště, trhliny v panelech
- geometrické nepřesnosti při montáži
- poruchy meziokeních vložek
- nevyhovující výplně otvorů
Charakteristické vady lehkých nosných betonů
U lehkých nosných betonů, zejména u struskobetonu, bylo zjištěno (v průběhu existence panelových domů),
že dochází ke strukturálním změnám projevujícím se snížením pevnosti v tlaku v závislosti
na čase až přibližně na hodnotu pevnosti pórobetonu.
Proto byla výroba dílců ze struskobetonu zastavena.
Poznámka
U krystalických vysokopevnostních strusek byl v některých případech pozorován samovolný
rozpad.
Ten může způsobovat objemovou nestálost nebo dokonce úplný rozpad výrobků zhotovených z
těchto strusek.
Nejčastějším a nejnebezpečnějším druhem rozpadu je tzv. rozpad silikátový (chybně označovaný též jako vápenatý), který nastává v důsledku modifikační změny b-C2S na g-C2S při chlazení strusky při teplotě 675 °C, ale může probíhat i po velmi dlouhou dobu (řadu let) i ve strusce zcela vychladlé.
Tato modifikační změna je spojena s nárůstem objemu o 9 až 10 %. Silikátový rozpad nastává u strusek zásaditějších, zpravidla při obsahu CaO větším než 46 %. Jeho vznik je ovlivněn i jinými oxidy, zvláště fosforečným a hlinitým.
V západních Čechách začaly stavět bytové domy s obvodovým pláštěm i vnitřními nosnými stěnami z lehkého betonu z granulovaného keramzitu, který dnes nese označení Liapor. Postupně, jak stoupaly normové nároky na tepelně izolační vlastnosti samonosného obvodového pláště, používal se lehký beton stále nižší objemové hmotnosti.
Mezerovitý (až jednozrnný) lehký beton (dnešní označení např. MLB 2,5 - 700) má jednotlivá keramzitová zrna obalena cementovou maltou, která je bodově spojuje, aniž zaplní mezery mezi nimi. Na pevnosti malty v bodových spojích a na tuhosti takto vytvořené kostry závisí pevnost lehkého betonu.
Čerstvá směs se nejlépe zpracovává ručním dusáním. Při vibraci dílce vzniká nebezpečí, že cementová malta steče ze zrn keramzitu a vyplní mezery ve spodní části betonové vrstvy (nastane rozmíšení).
Tato vada se řídce objevovala u zabudovaných obvodových dílců. Vnitřní nosné stěnové a příčkové panely jsou z hutného lehkého betonu keramzitového (dnes LB 7,5 až LB 15), který se vyznačuje vysokým obsahem cementové malty. Ta zvyšuje nejen pevnost, ale i objemovou hmotnost. Zpracování čerstvé směsi se provádělo zpravidla vibrací. Ztvrdlý beton nevykazoval vady.
www.tepelnymost.cz